Adios Guatemala

To čekání na letišti je otrava. ... ještě máme 2 hodiny do odletu. Tak je třeba se nějak zabavit.

Výběr svačiny je pestrý...
McDonald: z prosté zvědavosti jsem ochutnal místní McHumus, pro jistotu jsem to nedojedl, mám se rád..:-D

Pollo Campero: smažená, resp fritovaná kuřecí křídla by vysvětlovala počínající tukové zásoby mnoha místňáků.

TelePizza: na to jsem zatím nenašel odvahu..

Subway .. nakonec vyhrál, ale že bych o tom chtěl psát domů...? Ne!

Zlaté Tacos z ulice...:) vůbec pouliční jídlo, byť se to nemusí zdát, je nejlepší. Neustále se točí a nikdy není 'na pultě' dlouho.

Krátké shrnutí na závěr....
20 dní, 2 země (byť Honduras jen kousek), asi 15 měst ve 4 částech Guatemaly, jeden oceán, ruiny, jezero ... a spousta nových kontaktů na příjemné lidi...

Byť jsem ze začátku měl trochu obavy o bezpečnost ve Guatemale, nakonec jsme všude potkali milé lidi, skoro bych řekl, že v některém směru otevřenější než v Thajsku.

Prostě opravdu stačí dodržovat pravidla selského rozumu a ptát se místních. 99% míst je většinou v pohodě a kde není tam to většinou včas zjistíte. Na blbce či zloděje můžete narazit stejně tak v Čechách jako v zemi Mayů. 

Hygiena je tu latinskoamerická, žádné větší problémy jsme nezaznamenali. 

Díky za postřehy a komentáře před i v průběhu cesty... a ... ahoj v ČR.

Adios amigos :)

Vašek a Janička

V průběhu naší cesty byl řidičem srazen potulný pes (RIP), nezemřel žádný primát, padlo jedno plato černého uhlí, dovezená slivovice a jeden malý rumík. Prodřeny jedny plavky a zapomenuté dva trekové ručníky...

Vyrobila JaVaTu 2013

Antigua II.

Poslední den v Guatemale, na tuto příležitost jsme si nechali prohlídku staré Antigy. Opět bydlíme Juma Ocag, takže skoro všude je to blízko.
Rano vyrážíme s foťákem po městě. Je tu spousta nádherných koloniálních staveb a opravdu hodně kostelů. A to nepočítám ten největší rozbořený.
Cestou mezi turisty zaplněnými uličkami nám co deset metrů nabízejí suvenýry... nakonec raději zapadneme do malé tržničky, kde Janička nakoupí pár šátečků. Jen tak pro klid duše se ptám paní trhovkyně jak obezřetný mám být s foťákem v ruce. "Po městě je to bezpečné... esta Ok, seguro... Ale na vyhlídku.. No, stop .. noseguro, no kamera...". Je to jasné na vyhlídku nejdem, zatím se rady místních vždy vyplatily, proč tedy neuposlechnout i tentokrát.

Jdeme raději do rozbořené katedrály. Jsme tu chvíli skoro sami, vychutnáváme atmosféru je to prostě paráda...

Večeře nachosky s guakamole, půl litříku čerstvě vymačkaného juice... a jdeme zabalit věci.

Jana: Socha v kašně velice zaujala Vasika :-)

Copán, co jsem ještě nezmínil

Je to malé městečko. Lidé se tu znají, a jsou velmi přátelští...

Ubytování
Míst kde složit hlavu najdete spoustu. My jsme zakempovali v hostelu Barakah. Vlastní jej mladý kluk Fernando, přátelský férový co se nesnaží lidi oholit ( dokonce když se na výlet k horkým pramenům přidala další dvojice, sám přišel a vrátil nám část peněz se slovy 'více lidí levnější cesta'.
Občas se stane a nám se to také stalo, že vypadne proud. Trocha romantiky u svíčky a piva neurazí.

Měna a ceny
Hondurasská měna je Lempira a v přepočtu ku dolaru je na tom stejně jako koruna. I se zde za zhruba stejnou cenu najíte, či ubytujete. Snídaně pro dva, muffin a čaj 118 Lps. Lepší večeře 350. Zajímavé jsou ceny. Údajně turisté jsou v Hondurasu zvíhodňováni oproti místním. Jednoduše řečeno: "bohatí místní s NDi to mohou dovolit tak proč jim slevovat a batůžkářům slevíme, stejně se nám to vyplatí...". asi to je moto obchodníků. Trochu mi přišlo, že atmosféra trhu je příjemnější oproti trhu v Guatemale, kde trošku zkoušejí člověka natlačit do koupě, s tím jsme se v Copánu nesetkali.

Rum a káva
Guatemalští vs Honduraští, asi tak bych nazval souboj mezi kvalitou kávy. Každý si hájí své. Oproti tomu rum, někdo obhajuje Nikaraguiský Flor de Caňa jiný Guatemalský Zacapa.. oba dostaly 4 medaile v prestižní soutěži.. tak těžko říci který je lepší.

Restaurace
San Rafael, dobrá káva, milý servis. A dýško si předem neůčtují. Né že bych byl kasička, ale zastávám názor, že dám tam kde se mi to líbí a kde se cítím dobře. Jiné stravovny to hold vnímají jinak a automaticky si přidají 10%.  Jídlo je tu obdobné, jako v Guat. a frčí tu nakládaná cibule s Jalapeňos papričkami, to prostě můžu :)

Luna Jaguar, přírodní wellness

Kolem Copánu je ledasco k vidění. Jednou z 'atrakcí' co určitě nesmíme vynechat jsou přírodní lázně Luna Jaguár...
Už vím proč si české wellnesy lázně apod. obkládají stěny kamenem. Prostě imitují toto nádherné místo, kde na povrch vyvěrá 90°C horká minerální voda, aby propadala několika kamennými - uměle vytvořenými - lagunkami, v kterých 3 hodiny utečou doslova jako voda... Píšu to pomalu jako cestovní kancelář, ale ono je to opravdu taková pecka!

Protože máme jen pár fotek ve foťáku, přikládám oficiální link na web lázní. http://lunajaguarsparesort.com

Sepultura(s)

... není konzert Skupiny, ani její následníci. Je to údolí za ruinami Copánu, ve kterém žila šlechta. Dopoledne tam uteče jako voda. Netřeba tam brát průvodce. Mystický nádech místu dodávají udržované mítinky mezi ruinami a místní flóra.

Ruiny Copánu

Ruiny starobylého Mayského města se nachází cca 10min chůze od centra. Vstupné je 15$, průvodce 25$ (a vyplatí se).

Nejprve projdete cestou, k parku a dozvíte se, že místní hondurasané dříve hojně pěstovali tabák a sušili ho v takovém 'rádoby seníku'. Protože šla cena výkupu dolů zaměřují se dnes hlavně na kukuřici a zeleninu.

U vstupu do parku je sídlo papoušků, kteří žijí volně v parku... ale dost řečí o ptákovinách.. jdeme na fakta o místních Májích...

Májové přišli na americký kontinent z Asie skrz Beringovu úžinu a postupně se usadili v oblastech od Mexika a střední Ameriky. Krom mnoha bohů věřili, že lidé pochází z kukuřice. Motiv kukuřičného klasu s vyrůstající hlavou se často objevuje na freskách. Jejich vyobrazení světa bohů a mrtvých je velmi podobné Egyptu. Podzemní říše mrtvých, přístupná skrze vodu, oproti říši bohů-nebe, do kterého se dostávali panovníci.

Trocha matematiky
Protože máme celkem na těle 20 prstů, používali dvacítkové soustavy. zápis byl třeba: proužek=5, tečka=1. Podobné motivy najdete i na Guatemalských bankovkách, kde je zápis zjednodušený, např. 100 je zapsán jako symbol 5 a symbol 20, tj 5x20=100.

Architektura & Archeologie
Začneme pěkné od základů. Město Copán bylo objeveno začátkem 19. století. Nevedly sem žádné cesty, doprava pouze na koni/osliku. Postupně byla zřízena malá runway, hojně využívána do pol. 20.století, pak z důvodu ochrany památek nahrazena silnicí. Velká část města (odhadovaná velikost asi 20hektarů) byla a i dodnes z velké míry je porostlá stromy. Části chrámového komplexu byly zaneseny bahnem z řeky protékající městem, proto archeologové odklonili část koryta řeky a začali s odkrývacími pracemi. Byly objeveny drenážní kanály, odvádějící vodu a odpad z města. Postupně se zjistilo, že zde jsou 4 vrstvy - období, či přestavby města. Tyto přestavby probíhali až na pár výjimek následujícím způsobem: stržení staré budovy, navýšení a srovnání základů a stavba nové stavby. Výjimku tvoří chrám kde je pohřben první král se svou družkou.
Stavby byly barveny červeně a chodníky  nádvoří/náměstí měli barvu přírodní bílé.
Stavby jsou často umísťovány ve směru východu/ západu slunce, obzvláště pak chrámy. Tím také symbolizují život vs smrt. Nádvoří, zvláště to hlavní, je stavěno obdobně jako amfiteátry, aby byla dostatečná akustika, když král promlouvá. Stavby v údolí patřily šlechtě, více do kopců byli situovány pro běžné občany. Palác byl krále. Mnoho z těchto staveb není odkryto z důvodu finanční náročnosti a to nejen výkopových prací ale i zajištění/uchování nálezů.

Kultura
Mayové nejvíce rozkvétali ve svém středním - klasickém období, 10-14 král (jestli si pamatuji dobře). Králové měli často v názvu slovo kouř např. Kouřící Jaguár apod. protože kouř signalizoval  komunikaci s bohy. K vizím králové požívali odvar z hub (obdoba nějakých halucinogeních lysohlávek).
Tradiční zábavou byla hra obdobná fotbalu, kde ke hře použili cca 3 kilový kaučukový míč, který se pokoušeli kolenem, lokty, boky či rameny postrčit na jeden z tří soch. Sochy byly umístěné po okrajích a ve středu nakloněného hřiště. Končetiny a hlavu nepoužívali z důvodu snadného zranění. Hrací části měli chráněny (chrániče, skoro bych řekl jak na ragby). Co trefa to bod. Vítězný team vybral jednoho hráče, jež byl obětován, což pro dotyčného byla pocta, proto byl vybírán někdo důležitý.
Pozn.: hra se lišila od mexických Mayu, ti se trefovali do jakési díry.
Pozn.2: míč svým tvarem připomíná také hlavu.

Popravy
Na kameném bloku, s odtokovými žlábky se popravovalo tak, že zvolený hrdina ležel na týlu. Pochopil li jsem správně překlad, neměli kovové nástroje, nože, sekery... ale využívali jadeitu a vulkanického skla upraveného do tvaru nástroje.

Antigua I.

Tak jsme využily Shuttle busu z MonteRica (Q70/os) a za dvě a půl hoďky jsme v Antize. Ubyzovali jsme se v http://posadajumaocag.com za Q180 na pokoj (od Kristiána a Káti máme info, že je to běžná cena na Antigu). Prostředí čisté, krásná dcerka paní domácí umí anglicky, naproti shop ve stylu "rakve, biče, olejovky" prostě od párátka až po mobilní telefony.

Za rohem cestovka, s kterou přejedeme do Copánu, jedna cesta Q175/os (asi místní dopravou by to vyšlo levněji, ale trochu hrajem o čas). I se zadařilo zarezervovat hotel v Copánu - Berakah - ten co nám doporučil Matt (dvojice z Semuc Champey)... Tak uvidíme, snad se výlet vydaří...;)